V prvopočátku by si měl klient zajít na příslušný stavební úřad, který mu sdělí své podmínky pro stavbu ( Územní plánovací informace) a vzhled rodinného domu na daném pozemku (sklon střech, garáž apod.)
Poskytujeme záruku na stabilitu konstrukce 30 let a 5let na stavbu. Záruka na dodané spotřební prvky, dle dodavatele.
Pro dřevostavbu je jednoznačně výhodné z pohledu pořizovacích a provozních nákladů dodat elektrické podlahové vytápění. Podlahové topení funguje jako rovnoměrné v celé ploše pokoje, díky tomu pociťujete stejnou teplotu na všech místech domu. Další výhoda akumulační vlastnosti v kombinaci s betonovými podlahami. Krytiny jako například lamino, dlažba, vinyl jsou přímo určené na podlahové vytápění. Všeobecně vytápíte pouze prostor uvnitř dřevostavby a ne studené zdi u zděných domů.
U dřevostavby se 100 m2 s difúzně uzavřenou stěnou se pohybuje roční spotřeba za vytápění okolo 14.000 Kč / rok.
Dřevostavby při správném užívání mají životnost stejnou jako zděné domy.
Používáme velmi kvalitní izolace, díky kterým dosahujeme srovnatelné akustické hodnoty se zděnou stavbou, v některých případech jsou výsledky i lepší. V případě potřeby lze dodat nadstandardní izolační desky.
Každá dřevostavba má vlastní požární posudek, který kontroluje technické požadavky na požární odolnost dané stavby. Používáme na opláštění dřevěných konstrukcí certifinkované desky Fermacell, které odpovídají požárním stěnám DP2. Dřevostavba tedy nemá žádné slabé místo, které by mělo zvyšovat riziko požáru oproti zděným domům.
ANO, samozřejmě!
Jediné co nemůžeme ocenit, jsou správní poplatky na
úřadě (záleží na třídě pozemku z vyjmutí z pozemkového fondu, majitel
a správce příjezdové cesty a kanalizace, poplatek na stavebním úřadě).
Dále inženýrské přípojky k domu – vodo, typ kanalizace, elektřina (nevíme, kde se nachází a kde dům bude umístěn)
Standardní rodinný dům disponuje spotřebou energie okolo 100 až 200 kWh/m2 za rok. Míníme ním rodinný dům postavený z běžně používaných materiálů běžnými stavebními postupy.
Spotřeba energie se u tohoto typu domu pohybuje mezi 50 až 70 kWh/ m2 za rok. Zvýšená tepelná izolace obvodových konstrukcí využívá úsporného systému vytápění (radiátory) a zároveň solární prvky.
Energetická spotřeba u nízkoenergetických domů je v rozmezí od 15 do 50 kWh/ m2 za rok. Jedná se zde o kvalitní masivní tepelné izolace obvodového pláště, který využívá regulovaného větrání s rekuperací tepla, nízkoteplotní vytápění a solární prvky.
Energetická spotřeba u energeticky pasivních domů se pohybuje mezi 5 až 15 kWh/ m2 za rok. Zde funguje dokonalá tepelná izolace a vzduchotěsnost obalu domu využívající mechanického větrání s rekuperací tepla, kdy nepotřebuje běžný systém vytápění a využívá pouze energie z znovuobnovitelných zdrojů (slunce, lidé, elektrické spotřebiče)
Energetická spotřeba u těchto druhů domů je v rozmezí mezi 0 až 5 kWh/ m2 za rok. Za spotřebu energie se v takovém domě neplatí nic, protože si výlučně z obnovitelných zdrojů vyrobí takový nadbytek energie (především v letních měsících), což mu vystačí na celé zimní období. Tepelná energie se získává buď pomocí velkoplošných slunečních kolektorů a uchovává se v zásobníku teplé vody nebo se využívají velkoplošné fotovoltaické panely napojené na veřejnou síť, která slouží jako sezónní zásobník (v zimě se odběrem elektrické energie ze sítě pokrývá zbytková spotřeba tepla v domě).
Lidsky můžeme rekuperaci vysvětlit jako zpětné získávání tepla. Přiváděný vzduch se předehřívá teplým odpadním. Ten tedy nemizí bez užitku pryč, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu tepla přiváděnému vzduchu. V létě naopak odchází teplý ven a dovnitř proudí chladný. Příchozí a odchozí vzduch se nikdy nepotkají, pouze si přes výměník předají teplotu. Účinnost rekuperace se dnes u špičkových zařízení pohybuje kolem 90 %. Stoprocentní neexistuje, to by se musel přiváděný vzduch ohřát od odváděného vždy na jeho původní teplotu. Rekuperace je důležitá hlavně u pasivních domů, u nízkoenergetických není podmínkou.